týpkovo

můj kousek internetu pro vás

Den 3. a 4.: Ze severu na jih

Neděle 9. a pondělí 10. září 2012: Nastala nejdiskutovanější část dovolený, víc než 2,5 tisíce kilometrů dlouhý přesun ze severu USA na jejich úplně nejjižnější jih – souostroví Florida Keys. Postupně na naši návštěvu čekalo Ohio, Kentucky, Tennessee, Georgie a nakonec Florida. Bylo jasné, že cesta to bude dlouhá a náročná, ale když je člověk na severu a chce na Floridu, něco musí přetrpět :-)

TIP: Do předchozích dvou příspěvků jsem přidal videa.

První noc v autě někde uprostřed Ohia nebyla tak pohodlná, jak jsem od takovýhle káry očekával. V mým Maxovi se většinou vyspíme líp. Ale nekupte takový nocleh, když je zadarmo.

Ranní hygiena na benzínce a jedem. Chtěli jsme se dostat na jih co nejrychleji, protože tenhle přesun byl v podstatě ztracený čas. Teoreticky by se to dalo zvládnout za něco málo přes jeden den, nakonec jsme ale byli rádi za příjezd na místo druhý den večer.

Můj plán nasát aspoň trochu atmosféru každýho státu a zakotvit občas na chvilku v nějakým městě vzal z časových důvodů za svý. A tak jsme cestou viděli vlastně jen dálnici, benzínový stanice, odpočívadla a fastfoody. Nic moc, ale museli jsme zatnout zuby a tu velkou vzdálenost překonat. Ke konci už mě to řízení rozčilovalo, a to už je co říct.


Palubka a dálnice. Tohle jsme měli před sebou většinu času.

Evča si ke svým řidičským zkušenostem přidala pěkných pár kilometrů, jelikož já jsem byl pořád ospalej. Máme to docela neprakticky nastavený, já nemůžu řídit, když ona spí, protože mě to okamžitě uspává taky. Obráceně to nefunguje, já chrápu jak divej a s ní to za volantem nic nedělá. Pak je ale kvůli tomu nevyspalá. Proto se nedalo jet nonstop a noc z neděle na pondělí jsme tak strávili opět na dálničním odpočívadle.


Občas jsme taková modernější verze trampů :-)

Ráno jsme zrekapitulovali dosavadní cestu a zjistili jsme, že neděle byla proflákanej den a z koláče 2,5 tisíce kilometrů jsme ukousli jen asi třetinu. Bylo jasný, že pondělí musí být větší jízda. A taky byla. Nikde jsme se neflákali, dopřáli jsme si jen občas jídlo, jinak byla pořád noha na plynu (nebo nastavený tempomat, neocenitelný pomocník na takovýhle štreky).


Klasika z amerických filmů. Ospalá snídaně ve Waffle House u dálnice. Toasty, vajíčka, slaninka, kafe.

Hygiena na cestách po amerických dálnicích není žádný med. Nebo aspoň my jsme to moc nevychytali. Zuby si sice člověk vyčistí v umyvadle na odpočívadle, ale tolik důležitá sprcha je věc, kterou musíte dlouho hledat. Mně se nakonec podařilo na internetu najít informaci, že na hranicích Georgie a Floridy je centrum pro motoristy, kde sprchu mají. No, měli. Jenže za 12 dolarů. Ale tři dny bez sprchy už byly cítit (hlavně v mym případě doslova), a tak jsme těch 240 korun za trochu čistoty nakonec obětovali.


Konečně… Flo’Rida!“

Přejezd hranic „The Sunshine State“ (volně přeloženo „slunečního státu“) ale neznamenal konec cesty. My jsme se potřebovali dostat až na jih. Jedním z plánů bylo se někde na půli cesty ubytovat, nakonec jsme ale dojeli až na Keys, kde už bylo na naše možnosti dost draho. Nějakou dobu nám trvalo, než jsme našli místo na klidný nocleh, nakonec nás ubytoval pumpař na parkovišti u Shellky. Mohli jsme tak v klidu usnout na nejjižnějším místě, na němž jsme kdy v životě strávili noc.

2 thoughts on “Den 3. a 4.: Ze severu na jih

Napsat komentář: Lokaj Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *