Den 0. a 1.: Konečně zas spolu a rovnou na Niagáry
Tak a je to tady. Celý léto jsme se těšili na sebe a na americký roadtrip a 6. září jsme se konečně dočkali. Během jedinýho dne jsem se stihnul probudit na Capu, přemístit do New Yorku a odtud se s Evčou vydat na sever směr Niagáry. Je tu první z krátkých zápisů, v nichž budu shrnovat naši osmnáctidenní cestu po východní části USA.
První objetí s Evou po téměř třech měsících proběhlo asi o hodinu později, než bylo původně v plánu, a tak jsme na něj neměli moc času, jelikož půjčovna čekala. Dorazili jsme do ní před jedenáctou večer, naprosto bez problémů vyřídili formality a plni očekávání vyrazili na parkoviště. Zamluvený jsme měli Ford Escape, u rezervace ale byl dodatek „or similar“ (nebo podobné). Nakonec nás zaměstnance dovedl k něčemu, čemu jsem nemohl ani věřit. Naším autem se totiž na víc než dva týdny stalo GMC Terrain. Podle tachometru navíc skoro nový. S takovouhle károu bude naše cesta po Americe ještě o něco američtější, luxusnější a zábavnější. Prý nám udělal zdarma „malý upgrade“ :-) No nekup to, za 850 dolarů na patnáct dní. Pro lidi našeho věku super cena. Půjčovny v USA totiž pro lidi 21-24 let mají nastavený daleko vyšší ceny, než pro ty, kterým je 25 a víc.
A tak jsme naházeli kufry do kufru, zařadili „D“ a vyrazili. Díky počátečním problémům s navigací jsme se chvíli projeli po Newarku a Jersey City, ale nakonec jsme se vymotali a vydali se na sever. Čekalo nás víc než 700 kilometrů a měli jsme na to tak devět hodin. Zvládnout se to dá, ale je to nálož.
Po příštích patnáct dní bude tahle velká americká krabice naším dopravním prosředkem i domovem.
Většinu cesty jsem odřídil já, ale jednu chvíli už to nešlo, pomalu jsem usínal, a tak jsem předal kormidlo Evče. Ta ale asi po hodině taky odpadla, a tak jsme to na nějakou dobu zapíchli na benzíně nedaleko od Niagara Falls. Čas jsme měli dobrej, a tak jsme si to mohli dovolit. Po krátkym prospání jsme dojeli k vodopádům. Už z domova jsme měli koupený za 33 dolarů Discovery Pass, který obsahoval plavbu lodí pod vodopády, vyhlídkovou věž, vstup na nějaký film do kina, jízdu vláčkem, akvárium a já nevím co ještě. Nám se nakonec o pár dolarů nevyplatil, jelikož jsme neměli dost času na to projít všechno, ale pro většinu lidí, kteří tam chtějí prožít svůj den aktivně a ne jen z parku zpoza zábradlí koukat jak padá voda, je to dobrá koupě.
Pro představu o tom, jaká masa vody to je
Asi největší zážitek z celýho dne byla právě plavba lodí. Trvá sice jen čtvrt hodiny, ale dojedete až na dosah vodopádů a to tak, že jste zmáčený jak po pořádnym slejváku i přesto, že se fasujou „slušivý“ pláštěnky.
Výhled na vodopády z vyhlídkový rampy. No není to ósm?
Za návštěvu stojí taky akvárium. Asi nenabízí nic jinýho, než jiný podobný akvária, ale je to příjemný zpestření. Lachtaní show pobaví a pohled na roztodivný ryby vás nechá v úžasu z toho, co příroda dokázala vytvořit.
Cestu vláčkem po okolí jsem bohužel prospal. Měl jsem toho všeho plný kecky, za poslední dny jsem se moc nenaspal a ještě dva dny předtím jsem tahal těžký nafukovací atrakce při sklízení parku. Únava a nedostatek času nám bohužel nedovolily užít si všechny možnosti, který vodopády a jejich okolí nabízej. Přesto jsme si půlden na nich užili. Je to úžasná podívaná, přesto musím přiznat, že Plitvický jezera v Chorvatsku mě asi uchvátily víc. Bohužel, i ty jsem tenkrát napůl prospal :-)
Z poměrně nevzhlednýho města Niagara Falls jsme se v podvečer vydali podél jezera Erie směr Cleveland. Tři a půl hodiny cesty poměrně utekly, a my jsme po desátý hodině večerní dorazili do Hiltonu na okraji Clevelandu. Nikdy jsem v podobnym zařízení nebydlel, a tak jsem si to pořádně užíval a Evča taky. Nevyšlo to úplně draho, za ty peníze naše první společná noc určitě stála. Připadal jsem si jako z vyšší vrstvy, když jsme našim luxusním SUV přijeli bydlet do Hiltonu. Však on mi spadne hřebínek, odteď už budem téměř pořád spát v autě, v kempech nebo přinejlepším v motelech :-)
Večer už nebyl čas na nic moc, bazén už byl zavřenej, a tak jsme ho odložili na ráno a koktejlový bar, kvůli němuž jsem vlastně tenhle hotel nakonec z tvrdý konkurence vybral, byl o víkendech zavřený. A tak nezbylo nic jinýho, než jít spát, potřebovali jsme to oba jako sůl…
|
|
Amerika ist nicht wunderbar Den 2.: Za adrenalinem na břeh Erijského jezera